Glosář

Antop, viz Eintopf.

Ari­zona – jed­na z pražských nouzových kolonií pro lidi vys­těho­vané kvůli nepla­cení nájem­ného, se začala budovat roku 1930 v Jinon­icích. Pětatřicet jednoduchých dřevěných domků bylo zbouráno v roce 1955.

Auschwitz, viz Osvětim.

Takz­vaný cikán­ský tábor v Osvě­ti­mi, Auschwitz II-Birke­nau, B IIe – od úno­ra 1943 součást vyh­la­zo­vacího táb­o­ra Auschwitz II-Birke­nau. Byl vybu­dován v reak­ci na Himm­lerův ​„osvě­tim­ský výnos“ (Auschwitz-Erlass), podle něhož měli být do Osvě­ti­mi depor­továni všich­ni tzv. cikáni z území Říše. Táborem, v němž zůstá­valy inter­nované rodiny pohro­madě, proš­lo zhru­ba 22 tisíc Romů a Sin­tů, převážně šlo o Romy z Němec­ka, Rak­ous­ka a z českých zemí. Vězňové byli označeni černým tro­júhel­níkem přišitým na oděvu a pís­men­em ​„Z“ (německy Zige­uner) vyte­to­vaným na před­lok­tí. Jen část vězňů, schop­ných další otrocké práce, byla odtam­tud převezena do jiných kon­cen­tračních táborů. Tisíce dalších Romů a Sin­tů zahynu­ly buď v důsled­ku katas­trofál­ních pod­mínek v táboře, nebo v ply­nových komorách. V noci z 2. na 3. srp­na 1944 pak Něm­ci v ply­nových komorách zavraždili posled­ních zhru­ba tři tisíce Romů a Sin­tů, kteří v tzv. cikán­ském táboře ještě žili.

Ban­derov­ci, nesprávně ben­derov­ci – přís­lušní­ci Ukra­jin­ské povstalecké armády (UPA), ozbro­jené jed­notky Orga­ni­zace ukra­jin­ských nacional­istů, resp. frakce Stepana Ban­dery, která vznikla v roce 1942.

Bejčák, býkovec či karabáč – pletený bič na dobytek.

Edvard Beneš (1884 – 1948) – českosloven­ský poli­tik. V letech 1935 – 1938 a 1945 – 1948 byl českosloven­ským prezi­den­tem, za druhé svě­tové války předse­dou exilové vlády v Londýně.

Bergen-Belsen – kon­cen­trační tábor zřízený roku 1943 v obci Belsen nedaleko dol­nosaského měs­ta Bergen. Zimou, hla­dem a v důsled­ku epi­demie skvr­nitého tyfu v něm do roku 1945 zemře­lo na 100 tisíc vězňů, polov­ina z nich byli sovětští váleční zajatci.

(der) Block­äl­teste, blokový či blokař (z němčiny) – starší bloku, vězeňský funkcionář, který měl na starost jeden z bloků v táboře.

Blocksperre, blokšpér (z němčiny) – zákaz opouštění bloků, uží­vaný v táborech zejmé­na tehdy, když nacisté potře­bo­vali provést akci bez svěd­ků, např. poprav­it větší počet vězňů, provést selek­ci apod.

Blokový, viz Blockälteste.

Blokšpér, viz Blocksperre.

Kle­ment Boda (1908 – ?), krim­inál­ní revírní inspek­tor I. tř. krim­inál­ního ředi­tel­ství Brno. Jeho nadřízeným byl rada Josef Brixi, ale oba podléhali zás­tupcům německé krim­inál­ní poli­cie (Kripo), která měla nad depor­tací Romů a Sin­tů dozor a fak­ticky o jejím průběhu a pos­tupu rozhodovala. Boda v rám­ci své poz­ice orga­ni­zo­val trans­porty Romů a Sin­tů z pro­tek­torá­tu do kon­cen­tračního a vyh­la­zo­vacího táb­o­ra Auschwitz II – Birke­nau, ovšem exis­tu­jí svědectví Romů, kterým pomohl k záchraně živ­ota před transportem.

Buchen­wald – kon­cen­trační tábor vybu­dovaný v roce 1937 nedaleko Výmaru. Proš­lo jím na 240 tisíc vězňů, převážně mužů.

Býkovec, viz bejčák.

Čhinde (z romštiny) – označení pro Židy; poukazu­je na obřízku.

ČSAD – Českosloven­ská stát­ní auto­mo­bilová dopra­va, stát­ní pod­nik zajišťu­jící v letech 1949 – 1989 přepravu auto­busy a nák­lad­ní­mi automobily.

Takz­vaná Cikán­ská legit­i­mace – průkaz, který okres­ní úřady vydá­valy osobám na zák­ladě zákona č. ¹¹⁷⁄₁₉₂₇ Sb. o potul­ných cikánech z 14. čer­vence 1927. Považováni za ně měli být ​„cikáni z mís­ta na mís­to se toula­jící a jiní tulá­ci práce se štítící, kteří po cikán­sku žijí, a to v obo­jím pří­padě i tehdy, mají-li po část roku – hlavně v zimě – stálé bydliště“, ale v praxi ji dostá­vali i Romové s trvalým bydlištěm. Držitelé legit­i­mace byli ome­zováni na svých občan­ských a lid­ských právech, např. měli zakázáno vstupo­vat do řady měst a obcí v Českosloven­sku (včet­ně Prahy či lázeňských měst), mohly jim být ode­brány děti a umístěny do pěs­toun­ských rodin nebo výchovných ústavů, nes­měli nosit zbraň a byli evi­dováni v sez­namech krim­inál­ní policie.

Ciko­r­ka – náhraž­ka kávy vyrobená z praženého kořene čekanky.

Kon­cen­trační tábor Dachau u Mni­cho­va byl nacisty zřízen v roce 1933 jen zhru­ba osm týd­nů poté, co byl Adolf Hitler jmen­ován říšským kan­cléřem. Tábor tak byl jed­ním z prvních trvale provo­zo­vaných táborů toho­to typu. Hein­rich Himm­ler jej použil jako ​„mni­chovský mod­el“ pro mno­ho dalších kon­cen­tračních táborů.

Zpočátku sloužil tábor přede­vším k uvěznění pol­i­tick­ých odpůr­ců nacis­mu. Po Listopadovém pogro­mu roku 1938 (dříve nazý­vaným Křišťálovou nocí) byli do táb­o­ra depor­továni také Židy a další pronásle­dované oso­by včet­ně Romů a Sin­tů. Po začátku druhé svě­tové války byli v kon­cen­tračním táboře Dachau vězněni také lidé z nacisty okupo­vaných oblastí Evropy a z oblastí pod správou Maďars­ka. Počet inter­novaných Romů a Sin­tů v kon­cen­tračním táboře Dachau se odhadu­je na 2 400 až 2 900 vězňů.

Jaroslav Daniel zvaný Slávek – vězeňský funkcionář v tzv. cikán­ském táboře Hodonín u Kunštá­tu, známý svou kru­tostí. Od srp­na 1943 byl inter­nován v táboře Auschwitz II – Birkenau.

Deck­ung, dekung (z němčiny) – úkryt.

Dora – krycí označení pro kon­cen­trační tábor Mit­tel­bau I u Nord­hausenu. Od srp­na 1943 byl pobočk­ou buchen­wald­ského táb­o­ra, od říj­na 1944 samostat­ným táborem.

Dub­ni­ca nad Váhom – měs­to v Trenčín­ském kra­ji na Sloven­sku. Zde­jší továr­na na výrobu munice pomáha­la za války vyzbro­jo­vat německ­ou armá­du. V letech 1942 – 1944 fun­go­val v Dub­ni­ci pra­cov­ní tábor, v němž byli inter­nováni i Romové. V listopadu 1944 se z něj stal tzv. zajišťo­vací tábor pro cikány, ve kterém byli vězněni Romové s celý­mi rod­i­na­mi. Jeho kapaci­ta 300 osob byla více než dvo­jná­sob­ně překroče­na. Sloužil přede­vším jako sběrné mís­to, Romové byli odsud depor­továni do dalších táborů. V důsled­ku špat­ných táborových pod­mínek zde vypuk­la epi­demie skvr­nitého tyfu. Dne 23. úno­ra 1945 bylo 26 nemoc­ných vězňů a vězeňkyň nedaleko táb­o­ra popraveno.

Arnošt Dubový – krim­inál­ní asis­tent neu­ni­for­mované pro­tek­torát­ní poli­cie. V sou­vis­losti s asis­tencí při deportaci Romů z Moravy do Auschwitz II-Birke­nau byl obv­iněn z korupce, ale pro úda­jný nedostatek důkazů byl v roce 1944 zproštěn viny.

Bit­va u Duk­ly, viz Karpatsko-dukel­ská operace.

Ein­topf, antop (z němčiny) – hus­tá výživná polév­ka považo­vaná za hlavní chod, tradiční jíd­lo v německ­o­jazyčných zemích.

Ell­rich, v svědectvích jako Ehrlich či Erlich – pobočný kon­cen­trační tábor spada­jící pod tábor Mit­tel­bau I (Dora).

Anton Facu­na (1920 – 1980) – výz­nam­ný rom­ský bojovník pro­ti nacis­mu a aktivista. Po vzniku Sloven­ského stá­tu v roce 1939 byl povolán do Sloven­ské armády, v roce 1944 dez­er­to­val a jako dobro­vol­ník prošel v Itálii výcvikem u amer­ické armády. Pod krycím jménem Anton Novak byl člen­em výsad­ku orga­ni­zo­vaného amer­ick­ou vojen­sk­ou zpravo­da­jsk­ou službou naz­vaného oper­ace Day, s nímž se na podz­im 1944 zapo­jil do Sloven­ského národ­ního povstání. Spoluza­k­la­da­tel a první předse­da Zväzu Cigánov-Rómov na Sloven­sku (1968 – 1970).

Fleg­mona – lékařský ter­mín pro neohraničený bak­ter­iál­ní zánět šířící se měkký­mi tkáněmi.

Karl Her­mann Frank (1898 – 1946) – jako člen radikál­ního kříd­la Sudetoněmecké strany byl v roce 1935 zvolen do Národ­ního shromáždění ČR, roku 1939 se stal velitelem poli­cie a stát­ním tajem­níkem Úřadu říšského pro­tek­to­ra. Za hey­drichiády nechal v červnu 1942 vypálit Lidice. Po nez­dařeném útěku z Prahy byl v květ­nu 1945 zadržen Amer­ičany a vydán českosloven­ské jus­ti­ci. O rok později ho mimořád­ný lidový soud odsoudil za válečné zločiny k trestu smrti.

Gardis­té – přís­lušní­ci Hlinkovy gardy, polovo­jen­ské orga­ni­zace Hlinkovy sloven­ské ľudové strany, zfor­mované v roce 1938. Po vzniku Sloven­ského stá­tu se stali součástí bezpečnos­t­ního apará­tu a aktivně se podíleli na depor­tacích sloven­ských Židů, na vyhánění Romů z obcí a jejich lynčování. Za Sloven­ského národ­ního povstání se po boku německ­ých jed­notek účast­nili akcí pro­ti povstal­cům i civil­ní­mu obyvatelstvu.

Kle­ment Gottwald (1896 – 1953) – komu­ni­stický poli­tik, od roku 1929 až do své smr­ti gen­erál­ní tajem­ník KSČ, v letech 1946 – 1948 předse­da vlády a poté českosloven­ský prezi­dent (1948 – 1953).

Harzun­gen, ve svědectvích jako Harzung či Har­cunk – pobočný tábor kon­cen­tračního táb­o­ra Mit­tel­bau I (Dora).

Václav Hav­el (1936 – 2011) – dra­matik, ese­jista, disident, kri­tik komu­ni­stick­ého režimu, čel­ný před­stavi­tel tzv. same­tové rev­oluce v roce 1989. Spoluza­k­la­da­tel Občan­ského fóra, za které kan­di­doval na úřad prezi­den­ta, jímž byl zvolen 29. 12. 1989. Po roz­padu Českosloven­s­ka v roce 1992 na funkci rezig­no­val a v letech 1993 – 2003 byl po dvě funkční období prezi­den­tem nově vzniklé České republiky.

Héli (z romštiny) – domy nebo osa­da, výraz uží­vaný v záhorské romšt­ině (pův. maďarsky hely = místo).

Franz Herzig – krim­inál­ní tajem­ník německé krim­inál­ní policie.

Rein­hard Hey­drich (1904 – 1942) – jeden z hlavních orga­nizá­torů geno­cidy Židů a Romů, zak­la­da­tel a šéf Bezpečnos­tí služ­by (Sicher­heits­di­enst) a Hlavního úřadu říšské bezpečnos­ti (RSHA). Od září 1941, kdy se stal zas­tupu­jícím říšským pro­tek­torem, prosazo­val plán na poněmčení oby­va­tel­st­va Čech a Moravy. Zemřel po aten­tá­tu spáchaném českosloven­ský­mi výsad­káři 27. květ­na 1942 v rám­ci oper­ace Anthro­poid, orga­ni­zo­vané exilovou vlá­dou v Londýně. V reak­ci na aten­tát nacisté vyh­ladili Lidice a Ležáky, zatk­li a poprav­ili něko­lik set lidí a další odvlek­li do kon­cen­tračních táborů.

Hlinkov­ci, ľudá­ci – přís­lušní­ci nebo pod­porovatelé Hlinkovy sloven­ské ľudové strany. Viz také gardisté.

Hodonínek, viz Hodonín u Kunštátu.

Hodonín u Kunštá­tu, ve svědectvích jako Hodonínek – obec na Moravě v okrese Blan­sko, kde byl 2. 8. 1942 zřízen tzv. cikán­ský tábor (Zige­uner­lager II) s kapac­i­tou 800 osob, v němž však bylo inter­nováno při­b­ližně 1400 rom­ských mužů, žen a dětí převážně z Moravy. Větši­na z nich byla depor­tová­na do vyh­la­zo­vacího táb­o­ra Auschwitz II-Birke­nau. V důsled­ku otrocké práce a nelid­ských živ­ot­ních pod­mínek zahynu­lo v hodonín­ském táboře zhru­ba 200 lidí, kteří byli pohřbeni v nedalekých Čer­novicích a v lese poblíž táb­o­ra na místě později naz­vaném Žalov; jen malá část inter­novaných byla po zrušení táb­o­ra v roce 1943 propuštěna.

Tomáš Holomek (1911 – 1988) – rom­ský právník (stu­dia započatá před válk­ou dokončil v roce 1946), aktivní člen Svazu Cikánů-Romů (1969 – 1973), otec Kar­la Holom­ka, dalšího výz­nam­ného čle­na svazu a spoluza­k­la­datele Muzea rom­ské kul­tu­ry v Brně.

Rudolf Höss (1901 – 1947) – první hlavní veli­tel kon­cen­tračního táb­o­ra Auschwitz u pol­ské Osvětimi.

Hrba­ta (z polštiny) – čaj.

Gustáv Husák (1913 – 1991) – sloven­ský komu­ni­stický funkcionář, v letech 1975 – 1989 prezi­dent ČSSR.

Kakaová armá­da, viz kávová armáda.

Kápo – v naci­stick­ém kon­cen­tračním táboře dozorce určený z řad vězňů, veli­tel pra­cov­ního odd­ílu. Slo­vo pochází nejspíš z ital­ského capo (hla­va, ale i šéf nebo mistr).

Karabáč, viz bejčák.

Karpatsko-dukel­ská oper­ace, bit­va u Duk­ly – útočná oper­ace sovět­ských a českosloven­ských vojsk v jihový­chod­ním Pol­sku a na severový­chod­ním Sloven­sku na podz­im 1944. Měla spo­jit povstalecké síly Sloven­ského národ­ního povstání se sovět­ský­mi armá­da­mi. Poté co se Něm­cům podaři­lo pot­lačit SNP, byla oper­ace zas­tave­na a sovět­ské i českosloven­ské jed­notky přeš­ly do obrany.

Kaťuša – typ lafe­tového rake­tome­tu vyráběného Sovět­ským svazem za druhé svě­tové války.

Kávová armá­da, kávová rota, kakaová armá­da, čokolá­dová armá­da – nefor­mál­ní název povin­né náhrad­ní pra­cov­ní služ­by pro odve­dence z řad Romů na Sloven­sku za druhé svě­tové války, jenž odka­zo­val na barvu výložek.

Káznice na Cejlu – bývalá káznice v části Brna zvané Cejl v blízkosti dnešního Muzea rom­ské kul­tu­ry. V letech 1784 – 1956 slouži­la jako věznice, za pro­tek­torá­tu ji využí­val český kra­jský soud, ale část byla vyčleně­na pro žen­ské odd­ělení gestapa a později zde půso­bil i německý zem­ský soud včet­ně samostat­né německé věznice v zad­ním trak­tu. Slouži­la jako přes­tup­ní stan­ice do jiných věznic nebo kon­cen­tračních táborů.

Kennkarte, kenkar­ta (z němčiny) – zák­lad­ní dok­lad totožnos­ti občanů Třetí říše, a to i na území protektorátu.

Václav Klaus (1941) – ekonom a poli­tik. V pros­in­ci 1989 se nejprve stal min­istrem financí a pak i místopředse­dou českosloven­ské vlády, v letech 1992 – 1998 byl předse­dou české vlády a v letech 2003 – 2013 prezi­den­tem České republiky.

Koli­ba – jednoduchý sezon­ní přístřešek pastýřů zho­tovený ze dře­va nebo z podřad­ných materiálů.

Koňák – koňský salám.

Josef Korčák (1921 – 2008) – moravský poli­tik, člen Komu­ni­stické strany Českosloven­s­ka. Do roku 1968 poslanec a min­istr vlády, za nor­mal­izace zastá­val v letech 1970 – 1987 funkci předsedy vlády České social­i­stické repub­liky a místopředsedy fed­erál­ní vlády. Byl rovněž člen­em předsed­nict­va ÚV KSČ a předse­dou ÚV Národ­ní fronty.

Kos­tivár­na – kolonie zvaná také U kos­tivárny vznikala pos­tup­ně poblíž továrny na spodi­um v Brně-Čer­novičkách. Podle sčítání z roku 1930 ji tvoři­lo 25 nouzových oby­dlí se 103 oby­vateli, větši­nou Romy. V roce 1943 byli tam­ní Romové depor­továni do kon­cen­tračních táborů.

Kranken­re­vi­er, kranken­revír, rewir, revír (z němčiny) – v táborovém žar­gonu ošetřovna.

Lábes­brik, viz Ravensbrück.

Ele­na Lack­ová (1921 – 2003), výz­nam­ná rom­ská spiso­vatel­ka, dra­matič­ka, kul­turní a sociál­ní pra­cov­nice. V roce 1948 nap­sala divadel­ní hru Hořící cikán­ský tábor, ve které zpra­co­v­ala zkušenost Romů za druhé svě­tové války a s níž pak objížděla celé Českosloven­sko. Vychovala pět dětí a ve svých 42 letech se přih­lási­la k dálkové­mu studiu na Fakultě nov­inařiny a osvě­ty Uni­verz­i­ty Karlovy, kde v roce 1970 jako první Rom­ka ze Sloven­s­ka pro­movala. Nejznámější je její auto­bi­ografie Nar­o­di­la jsem se pod šťast­nou hvěz­dou.

Legionář (z latiny) – člen armád­ní jed­notky, tzv. legie. V kon­tex­tu první svě­tové války jsou míněny českosloven­ské legie v Rusku, dobro­vol­nické vojen­ské jed­notky na ruském území v letech 1914 – 1920, jež bojo­valy nejdříve pro­ti rak­ousko-uher­ské a německé armádě na Ukra­jině a poté spolu s bělog­varděj­ci a zahraniční­mi inter­ven­ty pro­ti Rudé armádě. Jeden z hlavních velitelů legií v Rusku byl Radola Gajda.

Lety u Písku – obec v okrese Písek, v níž byl 2. srp­na 1942 zřízen tzv. cikán­ský tábor (Zige­uner­lager I). Kromě Romů a Sin­tů převážně z Čech v něm bylo inter­nováno i něko­lik desítek lidí, kteří Romy nebyli, ale stát­ní sprá­va je za tzv. cikány považo­vala. Katas­trofál­ní táborové pod­mínky nepřeži­lo z asi 1300 inter­novaných při­b­ližně 320 lidí, převážně dětí. Pohřbíváni byli nejdříve na hřbitově v soused­ních Mirovicích, později provi­zorně v lese poblíž táb­o­ra. Většinu vězňů depor­to­vali v květ­nu 1943 do vyh­la­zo­vacího táb­o­ra Auschwitz II-Birke­nau, jen malá část inter­novaných byla po zrušení táb­o­ra v roce 1943 propuštěna.

Ĺudá­ci, viz hlinkovci. 

Mag­a­cí­na – v táborovém žar­gonu sklad zabavených oděvů.

Maria-Lanzen­dorf – dol­no­rak­ouská obec, v níž byl jeden z mno­ha pobočných táborů kon­cen­tračního táb­o­ra Mauthausen.

Maringot­ka – obyt­ný přívěs na kolech, který je možné přemísťo­vat nák­lad­ním autem nebo trak­torem, v min­u­losti koň­mi. Kon­strukce kabiny bývala ze dře­va. Maringotky slouží dodnes k dočas­né­mu uby­tování staveb­ních děl­níků, jako pojízd­né prode­jny nebo k uby­tování zaměst­nanců cirkusů či pouťových atrakcí.

Josef Men­gele (1911 – 1979) – německý důs­to­jník SS a lékař přezdí­vaný Anděl smr­ti, odpověd­ný za pseudolékařské sadi­stické pokusy na vězních v naci­stick­ých kon­cen­tračních táborech, přede­vším v Osvě­ti­mi. Do ply­nových komor poslal na 400 tisíc vězňů.

Mit­tel­bau I, viz Dora.

Ben­i­to Mus­soli­ni (1883 – 1945) – ital­ský pre­miér, poli­tik a dik­tá­tor, zak­la­da­tel faši­stické strany.

Musul­mann, musul­man, muzl­man (z německ­ého Musel­mann nebo Musel­man, ve výz­na­mu v sedu upadá dopře­du vyčer­páním – jako mus­lim při mod­l­it­bě) – v táborovém žar­gonu vězeň na pokra­ji fyz­ick­ých i psy­chick­ých sil, vyčer­paný dlouhodobým hladověním a dři­nou; otupělý, apat­ický, vyhublý na kost.

Muzl­man, viz Musulmann.

Ján Nálep­ka (1912 – 1943) – jako důs­to­jník armády Sloven­ského stá­tu pře­běhl na východ­ní fron­tě k Rusům a stal se velitelem 1. čs. par­tyzán­ského odd­ílu v SSSR. Padl v bojích o Ovruč. In memo­ri­am povýšen na brigád­ního generála.

Natzweil­er-Struthof – naci­stick­ým kon­cen­tračním táborem poblíž fran­couzského měs­ta Natzwiler (německy Natzweil­er) v Alsasku okupo­vaném Něm­ci proš­lo od květ­na 1941 do listopadu 1944 zhru­ba 52 tisíc vězňů z celé Evropy. Na 22 tisíc z nich zde zemře­lo nebo bylo zavražděno.

Nord­hausen – měs­to v Duryn­sku. V bývalých kasárnách Luft­waffe nesoucích jméno stíhače Oswal­da Boel­ck­e­ho byl jeden z největších táborů nuceně nasazených, kteří mon­to­vali proudové moto­ry pro fir­mu Junkers. V led­nu 1945 se část areálu sta­la pobočným táborem kon­cen­tračního lágru Mit­tel­bau pro umíra­jící a nemoc­né vězně neschop­né práce, v němž během násle­du­jících tří měsíců zemře­ly na pod­laze v betonových halách bez jakéhokoli vybavení tři tisíce vězňů.

Oberkapo (z němčiny) – vrch­ní dozorce v kon­cen­tračních táborech z řad vězňů.

Ober­lan­drat – admin­is­tra­tivní jed­not­ka německé oku­pační správy v rám­ci protektorátu.

Okres­ní národ­ní výbor (ONV) – výbo­ry vykoná­valy v Českosloven­sku v letech 1945 – 1990 správu okresů.

Osvě­tim, pol­sky Oświęcim, německy Auschwitz – měs­to v Pol­sku. V roce 1939 se sta­lo součástí území připo­jeného k Třetí říši a nacisté zde vybu­dovali kom­plex kon­cen­tračních a vyh­la­zo­vacích táborů. Stovky Romů a Sin­tů z českých zemí, větši­nou mužů, Něm­ci už v letech 1940 – 1942 depor­to­vali v trans­portech pro tzv. aso­ciá­ly do kon­cen­tračního táb­o­ra Auschwitz I. Větši­na Romů a Sin­tů z českých zemí však byla s celý­mi rod­i­na­mi do Osvě­ti­mi odvleče­na až v letech 1943 a 1944, kdy byl v části vyh­la­zo­vacího táb­o­ra Auschwitz II-Birke­nau vybu­dován tzv. cikán­ský tábor (viz tzv. cikán­ský tábor v Osvětimi).

Parovňa – nák­lad­ní auto­mo­bil s cis­ternou na vlečce, v němž se párou dez­in­fiko­va­lo zavšivené oblečení a peřiny.

Bedřich Pešek – dozorce takz­vaného cikán­ského táb­o­ra I v Letech u Písku pověřený dohle­dem nad táborovou kuchyní (Küchenauf­se­her).

Pflegerna (z němčiny) – v táborovém žar­gonu ošetřovna.

Plaveč – obec v okrese Stará Ľubovňa na Sloven­sku, v níž od léta 1944 do konce roku fun­go­val pra­cov­ní tábor. Na kopání zákopů a stavbě opevnění pro obranu německé armády se tu kromě zajatců podíle­lo i mno­ho Romů.

Pohraničí, viz Sudety.

Pomoc­né tech­nické pra­pory (PTP) – odd­í­ly českosloven­ské armády, které v letech 1950 – 1954 zajišťo­valy inter­naci a převý­chovu tzv. pol­i­ticky nespolehlivých branců.

Primáš – první hous­lista, primárius lidové kapely.

1. českosloven­ský armád­ní sbor v SSSR, nepřes­ně Svo­bodo­va armá­da – část českosloven­ské armády, která za druhé svě­tové války bojo­vala pro­ti nacistům po boku Rudé armády. Jed­not­ka vznikla v roce 1942, armád­ním sborem se sta­la roku 1944, kdy se také podílela na osvobo­zování Českosloven­s­ka a účast­ni­la se bojů v rám­ci Sloven­ského národ­ního povstání.

Rajsko, německy Raisko – ves­nice nedaleko Osvě­ti­mi, v níž Něm­ci zřídili pobočný tábor kon­cen­tračního táb­o­ra Auschwitz.

Ravens­brück, v svědectvích Lábes­brik – ves­nice v sev­erním Německu, u níž v letech 1939 – 1945 fun­go­val naci­stický kon­cen­trační tábor určený, ve kterém byly vězněny přede­vším ženy.

Revír, viz Krankenrevier.

Robot­ár­na – lidové označení donu­co­v­ací pra­cov­ny, tedy výchovného zařízení pro lidi, kteří odmí­tali pra­co­v­at nebo podle názoru přís­lušného stát­ního orgánu nevedli spořá­daný živ­ot. V Praze a v Brně fun­go­valy od 1. poloviny 19. sto­letí, později vznikly podle jejího vzoru podob­né insti­tuce v dalších českých a moravských městech. Robot­ár­na v Brně poslouži­la na počátku květ­na 1943 jako shro­maždiště pro druhý hro­mad­ný trans­port Romů z Moravy do Osvětimi.

Rom­ský staros­ta, viz vajda.

Josif Vis­sar­i­onovič Stal­in (1878 – 1953) – sovět­ský dik­tá­tor, v letech 1922 – 1953 gen­erál­ní tajem­ník Komu­ni­stické strany Sovět­ského svazu.

Stuben­di­enst, štubák (z němčiny) – v kon­cen­tračním táboře vězeňský funkcionář, který měl na starost část bloku, větši­nou jed­nu místnost.

Sude­ty, pohraničí – ter­mín označu­jící území v sev­erních, západ­ních a jižních Čechách, v Slezsku a na severu a jihu Moravy, anek­to­vané Německ­em po mni­chovské dohodě v září 1938. Původ­ně mělo jít o oblasti, v nichž větši­na oby­va­tel mluvi­la německy. Sude­ty neby­ly součástí pro­tek­torá­tu a k ČSR se znovu připo­ji­ly až v roce 1945. Na zák­ladě prezi­dentského dekre­tu ze srp­na 1945 byly oso­by německé národ­nos­ti zbave­ny českosloven­ského občanství a vlá­da rozhod­la o jejich vyh­nání. Ože­bračeno a vyh­náno tak bylo přes tři mil­iony osob. Násled­ný nedostatek pra­cov­ních sil v pohraničí způ­so­bil, že tam byli – někdy nuceně – přemísťováni oby­vatelé jiných částí Českosloven­s­ka. V bývalých Sude­tech se tak po válce ocit­lo i něko­lik tisíc Romů ze Sloven­s­ka a z českého vnitrozemí.

Svaz Cikánů-Romů – první úřed­ně pov­olená rom­ská orga­ni­zace v českých zemích. Fun­go­vala v letech 1969 – 1973, pak ji komu­ni­stické úřady zakázaly. Usilo­vala o zlepšení pol­i­tick­ého a eko­nom­ick­ého postavení Romů a Sin­tů a věno­vala se i kul­turní, sportovní, společen­ské a vzpomínkové čin­nos­ti. Ke kon­ci své exis­tence sdružo­vala zhru­ba 8 a půl tisíce lidí.

Světští – ​„světem jdoucí“, speci­fická skupina lidí, pro něž je charak­ter­i­stický způ­sob živ­ota spo­jený s určitý­mi pro­fe­se­mi, které je nutí měnit bydliště, napřík­lad provo­zování kolo­točů, cirkusu, loutkového divad­la apod.

Lud­vík Svo­bo­da (1895 – 1979) – českosloven­ský voják a poli­tik. Jako rak­ouský voják byl v první svě­tové válce na východ­ní fron­tě zajat a poté bojo­val jako legionář. V roce 1939 utekl do Pol­s­ka a v Sovět­ském svazu pos­tup­ně z důs­to­jníků a dobro­vol­níků zor­ga­ni­zo­val českosloven­ský pol­ní pra­por, zárodek 1. čs. armád­ního sboru v SSSR, jemuž velel. V letech 1968 – 1975 byl českosloven­ským prezidentem.

Svo­bodo­va armá­da, viz 1. českosloven­ský armád­ní sbor v SSSR.

Štubák, viz Stubendienst.

Terezín, německy There­sien­stadt – měs­to v Ústeck­ém kra­ji. V roce 1941 zde bylo zřízeno tzv. židovské ghet­to a původ­ní oby­vatelé měs­ta museli Terezín opustit. Ghet­to slouži­lo jako sběrný tábor pro Židy před depor­tací do vyh­la­zo­vacích táborů, ale také jako ​„starob­ní ghet­to“ pro starší Židy z Němec­ka či Rak­ous­ka nebo pro židovské promi­nen­ty, výz­nam­né meziválečné poli­tiky, věd­ce apod. Ghet­tem proš­lo asi 155 tisíc lidí, z toho téměř 120 tisíc válku nepřeži­lo. V terezín­ské Malé pevnos­ti byla po celou dobu války věznice gestapa, v níž byli inter­nováni i něk­teří čeští a moravští Romové a Sintové.

There­sien­stadt, viz Terezín.

Jozef Tiso (1887 – 1947) – katolický kněz, poslanec a min­istr českosloven­ské vlády, předse­da sloven­ské autonom­ní vlády a vlády Sloven­ského stá­tu, nejvyšší veli­tel Hlinkových gard a sloven­ské armády, v letech 1939 – 1945 prezi­dent Sloven­ského stá­tu. V roce 1947 byl v Bratislavě odsouzen k trestu smrti.

Tri Duby – his­torický název dnešního letiště Sli­ač v okrese Ban­ská Bystrica.

Viz Auschwitz II-Birke­nau, B IIe

Úderník – pra­cov­ník, který vysoce překračo­val stanovené výkon­nos­t­ní normy a měl jít ostat­ním přík­la­dem. Označení vzniklo po roce 1945 v SSSR.

UNR­RA – Unit­ed Nations Relief and Reha­bil­i­ta­tion Admin­is­tra­tion neboli Sprá­va Spo­jených národů pro pomoc a obnovu fun­go­vala v letech 1943 – 1947 jako mez­inárod­ní orga­ni­zace na pomoc obětem druhé svě­tové války pod kon­trolou OSN. Koordi­no­vala a posky­to­vala pomoc od potravi­nové přes zajišťování léků či surovin až po obnovování infra­struk­tu­ry a sehrála klíčovou roli při repa­triaci osob, které se za války ocit­ly mimo svůj domov.

V1, V2 – německé tzv. odvet­né zbraně (Vergel­tungswaf­fen), které měly zvrátit průběh druhé svě­tové války. Jejich séri­ová výro­ba začala v roce 1944 a už v červnu byla první V1 odpále­na na Londýn. Mezi nejčastější cíle letounových střel V1 a bal­i­stick­ých raket V2 patři­ly kromě Londý­na také Antver­py a další evrop­ská měs­ta. Na výrobě V‑1 a V‑2 se vězni podíleli přede­vším v kon­cen­tračním táboře Dora-Mit­tel­bau u Nordhausenu.

Vaj­da – rom­ský předák, obvyk­le vys­tupu­je také jako prostřed­ník mezi Romy a okol­ní majoritou.

Jaroslav Vedral-Sáza­vský (1895 – 1944) – voják, štáb­ní důs­to­jník a vojen­ský ped­a­gog. Za první svě­tové války přešel na východ­ní fron­tě do ruského zajetí a bojo­val jako legionář. Po německé oku­paci orga­ni­zo­val ve Francii a v Londýně exilové vojsko a v roce 1944 odjel na vlast­ní žádost na východ­ní fron­tu. Jako jeden ze dvou českosloven­ských gen­erálů padl v bojích o Dukel­ský průs­myk, když jeho auto­mo­bil najel 6. říj­na 1944 na německ­ou minu.

Videoton – maďarský pod­nik zestát­něný po druhé svě­tové válce se spe­cial­i­zo­val na výrobu elek­tron­ick­ých zařízení. Měl kancelář v Praze.

Vlasov­ci – vojen­ské jed­notky Ruské osvoboze­necké armády (ROA). V době druhé svě­tové války se orga­ni­zo­valy z ruských zajatců, zběhů, bývalých emi­grantů a odpůr­ců sovět­ského režimu, kteří na straně naci­stick­ého Němec­ka dobro­vol­ně bojo­vali pro­ti Sovět­ské­mu svazu. Označení vlasov­ci je odvozeno od jmé­na gen­erála Andreje Andreje­viče Vlaso­va, který jako promi­nent­ní německý zajatec ROA orga­ni­zo­val a byl jmen­ován jejím prvním velitelem.

Volkssturm – německá lidová domo­brana, která vznikla nařízením Adol­fa Hitlera 25. září 1944. Volksstur­má­ci – civilové, muži ve věku 16 – 60 let vyzbro­jení lehký­mi zbraně­mi, měli chránit týlové poz­ice, avšak od led­na 1945 bojo­vali i v první linii.

Volksstur­mák, viz Volkssturm.

Vorar­beit­er (z němčiny) – v kon­cen­tračních táborech předák, nižší vedoucí pra­cov­ního odd­ílu, který měl na starosti kolem deseti vězňů.

Har­ald Wies­mann (1909 – 1947) přezdí­vaný bůh Klad­na – krim­inál­ní komisař a SS-Haupt­sturm­führer, od říj­na 1939 do září 1943 vedoucí kladen­ské služeb­ny. Byl zod­pověd­ný za vyh­lazení Lidic. Popraven v Praze v roce 1947.

Wit­ten­berge – měs­to v Brani­borsku. V srp­nu 1942 zde byl zřízen první pobočný tábor hlavního táb­o­ra Neuengamme, jenž fun­go­val do úno­ra 1945.