Antonín Hlaváček

Antonín Hlaváček se nar­o­dil v obci Kaliště v okrese Tábor a vyrůstal v obci Rat­i­bořské Hory. Jeho rodiči byli Antonie a Antonín Hlaváčkovi z prostředí svět­ských a měl šest sourozenců. Otec obchodoval s koň­mi, ale rod­i­na žila chudě, syn Antonín chodil i žebrat. Pomáhal otci s obcho­dem s kamen­ným nádobím, pro které jezdili do Kostelce nad Černý­mi lesy; ces­ta s koň­mi jim zabrala vždy dva dny jízdy tam a dva dny zpět. Vzpomíná na nekalou prak­tiku při prode­ji koní, kdy zvíře před prode­jem dosta­lo injek­ci arsenu, aby půso­bi­lo čile a energicky.

V Rat­i­bořských Horách vychodil školu; vzpomíná na dobré vztahy se spolužáky, kdy se s ním napřík­lad děti statkářů ve škole dělily o svačinu.

Antonín Hlaváček byl za války poslán do polepšovny v Opa­tovicích nad Labem. Dle svých slov pro­to, že byl uličník. V roce 1943 byl spolu s další­mi sed­mi chlap­ci z polepšovny v Opa­tovicích odvezen pro­tek­torát­ní­mi čet­níky do táb­o­ra v Letech u Písku.[1] Hlaváček vzpomíná, že si čet­ní­ci v polepšovně vybrali chlapce podle barvy pleti, odve­zli i jistého Procházku a Zik­mun­da, kteří byli sice snědí, ale také nebyli Romové, nýbrž světští. Z Let u Písku byl po měsí­ci prop­uštěn a uvězněn ve sběrném táboře v Par­du­bicích. V březnu 1943 byl z Par­du­bic depor­tován do kon­cen­tračního táb­o­ra Auschwitz II-Birke­nau. Dále byl od konce roku 1944 inter­nován v Auschwitz I, v Buchen­wal­du, v Gross-Rosen a v Dachau, kde se nakonec dočkal osvobození. 

[1] V dochované evi­den­ci není inter­nace Antoní­na Hlaváč­ka v táboře v Letech u Písku zaz­na­mená­na. (ed.)

S manželk­ou Mar­ií Procházkovou vychoval tři děti. Spolupra­co­v­al s orga­ni­za­cí Živá paměť, o. p. s. a s MRK.