Viktor Samko

Vik­tor Samko si vybavu­je, že rodičům vzkáza­li, aby mu při­nes­li jíd­lo na ces­tu;[1] v jedenáct hodin odjeli z nádraží v Jelšavě vlakem do obce Plešivec, odtam­tud do Šafáriko­va (od roku 1992 Tor­naľa) a do Miškolce (maď. Miskolc, slov. Miškovec), kde byl dva dny zavřený v kasárnách. Z Miškolce je odve­zli do Budapešti a nakonec do Komár­na, kde strávil asi dva a půl měsíce v pevnos­ti Csil­lag Bőrtényi.[2] Popisu­je, že se dole [v pevnos­ti] brodili po kole­na v blátě a nad nimi chodi­la stráž. Poté je Maďaři naložili do nák­lad­ních vagonů a odve­zli je do kon­cen­tračního táb­o­ra Dachau. Samko popisu­je otřes­né pod­mínky trans­portu, kdy neměli co jíst ani pít a museli vykoná­vat potře­bu ve vagonu u dveří. Pil vlast­ní moč. Když na jed­né zastávce prosili o vodu, jakýsi Němec jim hodil na zamřížo­vané okno sníh; Samko vzpomíná, že mu to ale­spoň na chvíli zah­na­lo žízeň. Při pří­jez­du do Dachau prše­lo, a když je vyh­nali z vagonů, ze vše­ho nejdřív pili vodu z louží. Němec, který uměl česky a sloven­sky, je uklidňo­val, že v při­jí­mací budově je čeká dobrá večeře a čaj, ale mís­to toho jim oho­lili hlavy a ochlu­pení a museli se vyk­oupat v sudu s ledovou vodou. Samko dostal pruho­vaný vězeňský oblek s číslem a s nápisem PZ jako par­tyzán na zádech.

K jíd­lu dostali říd­k­ou polévku a jeden bochník chle­ba pro pat­náct mužů. Zatím­co první den si směli přis­pat do osmi, od druhého dne byl budíček v pět ráno a chodili při­b­ližně dva kilo­m­e­try pěšky pra­co­v­at do letecké továrny. Samko vzpomíná, že při prá­ci se nes­měli zas­tavit, jinak je okamžitě zbili nebo rov­nou zabili. Jed­no­ho staršího Žida, který nepra­co­v­al, udeřil Němec pažbou do hlavy a na místě ho zabil. Samko leknutím omdlel, ale kamará­di Don­go a Edo ho zvedli a pod­pírali. Pro tělo mrtvého pak při­jela kára a odve­zli ho do krematoria.

Samko popisu­je ještě jed­nu situaci, kdy ho zachráni­la pomoc Romů z Košic. Jak říká, vyráběl letadlové součástky, takz­vané špáringy,[3] ale byl unavený a nemoc­ný, a tak přestal pra­co­v­at a odpočí­val. Nevšiml si, že je za ním dozorce, a dostal zezadu ránu pažbou do hlavy. Z poc­i­tu marnos­ti a deziluze se chtěl na odcháze­jícího dozorce vrhnout a zabít ho, i kdy­by měl sám zemřít, ale ostat­ní ho zadrželi.

Hlad byl tak hrozný, že prohledá­vali kap­sy mrtvým, zda v nich nema­jí něco k jíd­lu. U jed­no­ho nebožtí­ka našel Samko v kapse tři nebo čtyři slup­ky od bram­bor. Neby­ly dobré, vyplivl je, ale aspoň šťávu z nich polkl, aby zah­nal hlad.

[1] Datum není upřesněno.

[2] Fort Csil­lag neboli Hvězd­ná pevnost je součástí Duna­jského před­mostí, jež spolu s další­mi 45 objek­ty tvoří komáren­ský pevnos­t­ní systém.

[3] Pravděpodob­ně Spren­gringe – pojist­né kroužky nebo také Segerovy kroužky.