Martin Fotta, Ingrid Vagačová (eds): Rómovia a druhá svetová vojna. Čítanka

Mozai­ka odborných tex­tů a svědectví rom­ských pamět­níků holokaus­tu při­b­ližu­je osud Romů na Sloven­sku za druhé svě­tové války. 

Nejob­sáh­le­jší částí kni­hy tvoří devět his­to­ri­ografick­ých tex­tů o válečném osudu Romů na Sloven­sku, jejichž autorka­mi a auto­ry jsou Mile­na Hüb­schman­nová, Karol Janas, Ivan Kamenec, Arne B. Mann a Cti­bor Nečas. V záhlaví jed­notlivých statí je uve­de­no, o čem příspěvek pojed­nává a z jakého zdro­je pochází; připo­jen je také krátký medailon autorky či auto­ra. Tex­ty jsou ponechány v jazyce původ­ního vydání, tedy v češt­ině (Hüb­schman­nová, Nečas) a slovenšt­ině (Janas, Kamenec, Mann).

Navazu­je pasáž věno­vaná svědectvím Romů. Osm výpovědí je převza­to z jiných pub­likací, sedm výpovědí pochází archivu Nadace Milana Šimečky. Odd­íl uza­vírá kapi­to­la o válce z auto­bi­ografické kni­hy Ele­ny Lack­ové Nar­o­di­la jsem se pod šťast­nou hvěz­dou, připravené ve spoluprá­ci s Mile­nou Hübschmannovou.

Edi­toři nap­sali šest úvod­ních tex­tů kni­hy, v nichž při­b­ližu­jí dosavad­ní poznání o pronásle­dování Romů za nacis­mu na Sloven­sku a také pro­jekt Nadace Milana Šimečky Oral His­to­ry: Osudy tých, ktorí prežili holokaust; v jeho rám­ci vznikly nahrávky vzpomínek pat­nác­ti rom­ských pamět­níků, z nichž sedm je v knize otištěno. Edi­toři dále při­b­ližu­jí, jak vznikala sklad­ba tex­tů pro pub­likaci a jak se vypořá­dali s užíváním ter­mínů Rom/​Cigán/​cigán. Pro­tože se do kni­hy nepo­daři­lo zařa­dit suma­rizu­jící text o válečném Maďarsku, je tomu­to regionu – rel­e­vant­ním pro osudy Židů a Romů na jižním Sloven­sku – věnová­na jed­na z úvod­ních kapi­tol. Sed­mý úvod­ní text nap­saly Lucia Segľová a Zuzana Bošeľová a před­stavu­jí v něm pro­jekt Nadace Milana Šimečky naz­vaný Rómske pra­cov­né útvary: zabud­nutá súčasť histórie druhej sve­tovej vojny na Sloven­sku, v jehož rám­ci byla pub­likace vydá­na, a sklad­bu přiloženého vzdělá­vacího DVD.

Kni­hu uza­vírá text pol­ského soci­olo­ga Sła­womi­ra Kapral­ského Prečo učiť o róm­skom holokauste?, poděkování edi­torů, tři rom­ské pís­ně s váleč­nou tem­atik­ou, obra­zová přílo­ha, doporučená bib­li­ografie a resumé v angličtině.

Kni­ha je vydá­na ve sloven­sko-rom­ském či česko-rom­ském znění; všech­ny s výjimk­ou his­to­ri­ografick­ých statí, které edi­toři doplnili jen o suma­rizace v romšt­ině, tex­ty jsou opatře­ny překla­dem do romštiny. Její součástí je DVD s ukázka­mi svědectví pamět­níků, která – až na dvě výjimky – nej­sou citová­na v textu.

Vzpomínky z archivu Nadace Milana Šimečky byly nahrávány v různých lokalitách Sloven­s­ka na kon­ci 90. let 20. sto­letí. Vide­orozhovory vznikly v rám­ci pro­jek­tu Nadace Milana Šimečku Oral His­to­ry: Osudy tých, ktorí prežili holokaust.

Rozhovory zaz­na­mená­vané na video byly vede­ny u pamět­níků doma ve sloven­ském, maďarském nebo rom­ském jazyce. Konkrét­ní dat­ace a okol­nos­ti vzniku jed­notlivých rozhovorů nej­sou uvedeny.

Edi­toři kni­hy ponechá­va­jí pro označení osob, které vykoná­valy různé funkce v samo­správě, armád­ních či police­jních složkách apod., poj­men­ování užité pamět­nice­mi či pamět­níky (např. gardisti, čet­ní­ci, Něm­ci apod.), aniž zkouma­jí, zda je označení pro danou osobu přes­né. V svědectvích ponechá­va­jí takovou podobu jmen osob, jako jsou famil­iární jmé­na, zdrob­nělá jmé­na nebo rom­ské a nerom­ské přezdívky, v jaké je užili pamětníci.