Když od Němců přišel rozkaz k vystěhování Romů mimo obec, vyvezli je do lesa, ale lidé neměli v čem bydlet. Vesnický starosta proto dovolil, aby si pokáceli tenké stromy na stavbu kolib. Otec paní Klempárové byl už starý a ve vsi měl stranou od ostatních romských domů vilu. Měl se také vystěhovat, ale chtěl za vilu od obce velké peníze; když na to obec neměla, mohl v domě zůstat. Paní Klempárová s malým synem Cyrilem chtěla zůstat s ním, ale „proklatí Romové“, jak říká, šli za starostou a stěžovali si, a tak museli také do lesa a bydleli u tchyně.
