cikánská legitimace

Takz­vaná Cikán­ská legit­i­mace – průkaz, který okres­ní úřady vydá­valy osobám na zák­ladě zákona č. ¹¹⁷⁄₁₉₂₇ Sb. o potul­ných cikánech z 14. čer­vence 1927. Považováni za ně měli být ​„cikáni z mís­ta na mís­to se toula­jící a jiní tulá­ci práce se štítící, kteří po cikán­sku žijí, a to v obo­jím pří­padě i tehdy, mají-li po část roku – hlavně v zimě – stálé bydliště“, ale v praxi ji dostá­vali i Romové s trvalým bydlištěm. Držitelé legit­i­mace byli ome­zováni na svých občan­ských a lid­ských právech, např. měli zakázáno vstupo­vat do řady měst a obcí v Českosloven­sku (včet­ně Prahy či lázeňských měst), mohly jim být ode­brány děti a umístěny do pěs­toun­ských rodin nebo výchovných ústavů, nes­měli nosit zbraň a byli evi­dováni v sez­namech krim­inál­ní policie.