Katarína Barkóciová
Katarína Barkóciová (1929, Brodské, okres Skalica – rok úmrtí neznámý)
Sdílet
sdílejte stránku se svými přáteli
nebo zkopírujte odkaz
Načítání formuláře...
Katarína Barkóciová popisuje restrikce, kterým byli Romové za války na Slovensku vystaveni. Nesměli například cestovat vlakem, chodit do kina nebo na zábavy. Romové se proto bavili doma, ale i to bylo komplikované, protože se nesměli navštěvovat. Každý u sebe musel mít legitimaci, a pokud ji neměl, případně se při kontrole ukázalo, že je jinde než v místě svého bydliště, gardisti nebo četníci ho zbili. Kontroly chodily nejčastěji v noci. Barkóciová popisuje, že jednou zbili její sestřenici, když u nich přespávala, a otcova bratra zmlátili dokonce několikrát.
Gardisti nosili stejně jako četníci uniformy, ale jiné, a byli také ozbrojení. Na kontroly chodili skoro každou noc, obvykle z hospody, když měli upito a chtěli se vybít. Byli to muži z obce, Barkóciová říká, že je znali.
Jak citovat abstrakt
Abstrakt svědectví z: VAGAČOVÁ Ingrid, FOTTA Martin eds. Rómovia a druhá svetová vojna, Čítanka. Bratislava: Nadácia Milana Šimečku, 2006, 126 (slk), 135 (rom). Svědectví Romů a Sintů. Projekt Pražského centra pro romské dějiny, https://romatestimonies.org/svedectvi/katarina-barkociova (cit. 26.01.2026)
Vznik svědectví
Rozhovor s Katarínou Barkóciovou byl pořízen koncem 90. let v rámci projektu Nadace Milana Šimečky nazvaného Osudy tých, ktorí prežili holokaust. Proběhl ve slovenštině a byl zaznamenán na kameru. Jeho zápis je krácen, mírně redigován a otištěn vedle slovenského originálu i v překladu do romštiny.