Bertín Demeter

Deme­terův otec, muzikant a obec­ní kovář, měl mezi Romy a Slováky dobré jméno. Jeho dřevěný domek nestál v osadě, ale pří­mo v obci, u obec­ního úřadu. Občas u nich doma pře­spá­vali čeští čet­ní­ci, kteří do osady chodili na kon­trolu. Bertín Deme­ter popisu­je osudy strýce Petrese,[1] který s nimi bydlel v jed­nom domě. U Bertíno­va otce se učil kovářské řemes­lo, ale neš­lo mu to, zato měl hudeb­ní tal­ent. Pět Bertínových starších bra­trů už hrá­lo s otcem. Hrá­vali i na židovských svat­bách, uměli židovské pís­ně. Strýc Petres chtěl jako hudeb­ník otci Bertí­na Deme­tera konkurovat, už hrál lépe než on, ale míst­ní si ho nez­vali. Měl vztek a jed­nou Bertíno­va otce zbil a hodil ho do studny. 

[1] Celé jméno není uvedeno.

Bertín Deme­ter zmiňu­je spoluprá­ci strýce Petrese s Něm­ci – udal čle­ny vlast­ní rodiny. Popisu­je, jak mat­ka šla pěšky za Deme­terovým starším bra­trem zvaným Vašek do pra­cov­ního táb­o­ra Legaňa. Líčí dění ke kon­ci války, boje mezi Rusy a Něm­ci, včet­ně těch u Dukel­ského průs­myku se spous­tou obětí na obou stranách.

Syn­ové Bertí­na Deme­tera odjeli[1] do Aus­trálie, Bertín Deme­ter s manželk­ou a zbylý­mi dvě­ma syny emi­grovali na Nový Zéland.[2] Děti Deme­tero­va staršího bra­tra Vasi­la Deme­tera zvaného Vaškus, Vašek[3] emi­grovaly v roce 1996 do Austrálie.

[1] Není uve­de­no kdy.
[2] Není uve­de­no kdy.
[3] Viz jeho vzpomín­ka v databázi.