Čet­ná úskalí při analýze svědectví Romů a Sin­tů na druhou svě­tovou válk­ou jsou obdob­ná jako u jiných sbírek svědectví. O srozu­mitel­nos­ti a výpověd­ní hod­notě rozho­du­je velk­ou měrou situ­ace, ve které bylo svědectví pořízeno, kdo a jak rozhovor vedl, vztah důvěry či nedůvěry mezi taza­telem a pamět­níkem, jaký byl tou dobou zdravot­ní stav pamět­ní­ka, či zda mohl rozhovor vést v mateřském jazyce. U rom­ských pamět­níků přibývá k těm­to obec­ným otázkám i skutečnost, že o jejich svědectví nebyl ze strany nerom­ské pop­u­lace po mno­há desetiletí zájem a geno­ci­da Romů a Sin­tů neby­la – a čas­to ještě není – považová­na za inte­grál­ní součást dějin určitého regionu či stá­tu. I pro­to vyprávějí mnozí romští pamět­ní­ci své válečné zážitky spíše v kon­tex­tu rodin­né his­to­rie, tak, jak se zkušenos­ti z války předá­valy v rám­ci rodiny z gen­er­ace na gen­eraci. Vzh­le­dem k výrazné diskrim­i­naci Romů i v před­válečné a poválečné době je navíc u něk­terých svědectví Romů zjevné, že začátek a konec války netvoří výrazné mil­níky jejich vyprávění.

V průběhu práce na data­bázi a přede­vším při zpra­cov­ání abstrak­tů svědectví jsme také došli k důležité­mu poz­natku, jak výz­nam­né je pro zachování věrnos­ti infor­ma­cí od pamět­níků znát romšt­inu, his­torii a kul­tu­ru Romů. Pro­to první verzi abstrak­tů připravu­jí romisté. Při zpra­cov­ání pak nedochází ke zkreslením výpově­di Romů a abstrak­ty také respek­tu­jí důleži­tost infor­ma­cí, jak jsou prezen­továny ve svědectví. Tato první verze abstrak­tů pak prochází jazykovou a styl­i­stick­ou úpravou a násle­du­je kon­tro­la a pří­pad­ně doplnění tex­tu ze strany historika.

V abstrak­tech nepo­suzu­jeme prav­di­vost výpově­di. Snažíme se poskyt­nout shrnutí svědectví přede­vším s důrazem na prožitek druhé svě­tové války. Pokud se ve výpově­di objeví zmín­ka o his­torick­ých událostech či osob­nos­tech, je o nich možné prok­likem získat víc infor­ma­cí. Pokud se líčení his­torické události v his­to­ri­ografii odlišu­je od popisu, jak událost líčí rom­ský pamět­ník, upo­zorníme na to, nicméně necháváme na posouzení čtenáře, jak s touto infor­ma­cí naloží. Je možné, že pamět­ník si z různých indi­viduál­ních důvodů (např. pro časový odst­up či nízký věk) mohl průběh události zaměnit, je ale také možné, že pamět­ník zažil či inter­pre­to­val událost jinak, než jak ji později inter­pre­to­vali his­torikové. I tím­to jsou rom­ská svědectví unikát­ní a obohacující.

Naši partneři
Podpořili nás